... protože opakování není nikdy dost... Daniel Bell Jeffrey C. Alexander Pierre Bourdieu Peter L. Berger Michel Foucault Thomas Luckmann Jean-Francois Lyotard Jürgen Habermas.
Neplatí, že sociálně různě situovaní jednotlivci se budou systematicky lišit ve svých zájmech, postojích a přesvědčeních, protože nadbytkový příjem v ekonomické oblasti umožňuje spotřebitelům výběr z široké palety zboží a služeb a nadbytkové sociální chování umožňuje výběr z mnoha stylů, proudů a identifikací. (pojem, autor).
Ten, kdo ztotožňuje odmítnutí, jehož se mu dostávalo se svobodou; podnětem ke tvorbě uměleckých děl je pro něj napětí ve vztahu k publiku. (pojem, autor).
Přiřaď (Jeffrey C. Alexander) vnější osa inkluze vnitřní osa inkluze.
Vztahuje se k podstatě a stupni integrace mezi příslušníky sociálních kolektivů bez ohledu na třídní rozdíly a další nerovnosti. (pojem).
Kategorie stejně inkludovaných aktérů se může rozeznat podle vnějších znaků. (pojem, autor).
Proces, v němž nové skupiny získávají nárok na solidaritu mezního společenství (vnější skupina). Míra, v níž je jedincům umožněno cítit se jako plnoprávní členové. (pojem).
Struktura depolitizované veřejnosti, nízká míra participace občanů na legitimizačním procesu. (pojem, autor).
Orientace na rodinu s rozvinutými zájmy o spořebu a volný čas, orientace na kariéru ve smyslu statusové soutěže. (pojem, autor).
Kolektivní cíle lze uskutečňovat jen pomoví vlastnicko-individualistické orientace za zisk. (pojem, autor).
Uspokojení prostřednictvím vědy. (pojem, autor).
Umění se staví do opozice buržoázní kultuře a dává vzniknout kontrakultuře. (pojem, autor).
Morálka založená na principech a sankcionována jen zvniternělou autoritou svědomí. (pojem, autor).
Přiřaď, Jean-Francois Lyotard. adresát adresans referens.
Přiřaď, Jean-Francois Lyotard vědění poznání.
Zřetelně vymezené soubory postojů, schopností a zvyklostí ovlivňující způsob, jímž se příslušníci konkrétních tříd, kultur nebo sociálních skupin chovají a dívají na svět. (pojem, autor).
Latinský výraz označující člověk tvůrce, vyjadřuje myšlenku, že společnost je artefaktem a něčím, co není dáno od přírody, ale co vytvořil člověk. (pojem).
Instituce, platformy a organizace v občanské společnosti, které zprostředkovávají vztahy mezi soukromými ekonomickými zájmy na jedné straně a státními administrativními zájmy v oblasti řádu a kontroly na straně druhé; jedná se o místo, kde se vytváří veřejné mínění, ponejvíc v médiích. (pojem, autor).
Přiřaď, Jürgen Habermas Sociální vztahy orientované na formy normativní dohody a porozumění skrze logický dialog mezi aktéry; zdůrazňuje úlohu jazyka a každodenní jazykové kompetence při utváření sociálních vztahů směřujících k morálně přijatelným a racionálním výsledkům Moderní kapitalistické postupy podřízenosti všech dimenzí sociálního života nejefektivnějšímu dosažení ekonomického zisku a administrativního pořádku.
Soudobé myšlenkové hnutí odmítající univerzální hodnoty, velká historická vyprávění, pevné základy lidské existence a možnost objektivního vědění; je skeptický vůči pravdě, jednotě a pokroku, staví se proti elitářství v kultuře, tíhne ke kulturnímu relativismu a oslavuje pluralitu, nespojitost a nesourodost. (pojem).
Zevšeobecňující popisy historie nebo vědy, jež shrnují nesourodé zkušenosti do jednoho zastřešujícího rámce. (pojem, autor).
Technologická převaha, ať už dána všudypřítomným využíváním strojů a technických zařízení, nebo existencí systémů řízení a správy, které dávají přednost technickým efektivním řešením zjištěných problémů, zanedbávají hodnoty sociálního a politického dialogu a nedbají na lidskou důstojnost a jedinečnost. (pojem).
Prostředí, ve kterém se hraje o uznání, hraje se podle určených pravidel, také boj o uhájení a změnu poměru sil, omezení některých aktérů z důvodu nerovné distribuce forem kapitálu. (pojem, autor).
Přiřaď, Pierre Bourdieu ekonomický kapitál politický kapitál sociální kapitál kulturní kapitál symbolický kapitál meta kapitál.
Vsazení, být ve hře, brát ji vážně, věřit, že hra stojí za námahu, stojí za to hrát. (pojem, autor).
Přiřaď, Berger + Luckmann objektivizace externalizace internalizace.
Klíčový koncept sociálního světa, udělování významu prostým věcem. (pojem).
Jedinec se postupně neidentifikuje už jen s jinými konkrétními lidmi, ale jinými lidmi obecně, tedy se společností. (pojem, autor).
Proces, který uvádí již socializovaného jedince do nových oblastí objektivního světa společnosti, v níž žije. Internalizace institucionálních či na institucích založených subsvětů. (pojem, autor).
Jedinec jí prochází v období dětství a skrze ni se stává členem společnosti, zásadní roli mají významní druzí. (pojem, autor).
Uchované zkušenosti tvoří ve vědomí člověka zřetelné a zapamatováníhodné entity. (pojem, autor).
Uzavřený kontrolovaný prostor, všechny události v něm zaznamenávány, moc působící podle hierarchického schématu. (pojem, autor).
Architektonická figura, jejímž hlavním účinkem je zavést u vězně vědomý a nepřetržitý stav viditelnosti. (pojem, autor).
Přiřaď, Michel Foucault zločinec delikvent.
Sedm maxim dobrého stavu vězení, Michel Foucault. princip korekce princip klasifikace princip modulace trestů princip práce jako povinnosti a jako práva princip vězeňské výchovy princip kontroly techniky vězení princip doplňkových institucí.
Přiřaď Jeffrey C. Alexander Daniel Bell Peter L. Berger, Thomas Luckmann Pierre Bourdieu Michel Foucault Jürgen Habermas Jean-Francois Lyotard.
|
